Jak psát o terorismu?

Média by se při přípravě materiálů o terorismu měla držet těchto zásad:

  • Terorismus je chytlavé slovo, které ale postrádá jasnou definici. Je třeba k němu přistupovat obezřetně a rozlišovat terorismus a odpor (např. proti okupaci či legitimní boj za nezávislost). Média se musí vyhnout tomu, aby pojem používala jako nálepku. Terorismem většinou nazýváme takové jednání, které má za cíl smrt nebo vážnou tělesnou újmu civilistů, přičemž takové jednání má vést k ponížení populace, vyvíjet tlak na vládu nebo mezinárodní společenství (definice dle OSN).
  • Neexistuje žádná přímá spojitost mezi náboženstvím a terorismem. Někteří teroristé využívají náboženství pro svoje cíle, jiní lidé třeba i stejného náboženství mohou být oběťmi. Na to se často zapomíná především ve vztahu k islámu: terorismus dopadá ve velké míře na dominantně muslimské země (Irák, Sýrie), mezi evropskými oběťmi terorismu byli i muslimové. Média se musí vyhýbat stereotypizaci či neopodstatněné generalizaci, zároveň ale musí svobodně pátrat po příčinách a souvislostech teroristického jednání.
  • Novináři musí přinášet jasné, precizní, rychlé a zodpovědné informace o terorismu, a přitom si udržet kritický odstup. Vysvětlovat příčiny jednání neznamená s ním souhlasit. Novináři musí mít pod kontrolou rámování svých zpráv, čili jejich vyznění a smysl. Nesmí podléhat společenským či politickým náladám a morální panice.
  • Cílem terorismu je vzbuzovat strach. Média nesmí tomuto cíli sloužit, proto by neměli v populaci přispívat k šíření hrůzy. Pečlivě by měla vážit zveřejnění jakýchkoliv materiálů, videí či fotografií, které mohou strach vzbuzovat a šířit teroristickou propagandu. Zcela by se měla vyvarovat zobrazování narušování důstojnosti obětí a využívání smrti pro zvýšení sledovanosti.
  • Terorismus z principu je útokem proti každému člověku. Jelikož teroristé ohrožují lidskou důstojnost, média by i s vědomím konkrétních cílů útočníků měla dát jasně najevo, že teroristický způsob boje je bojem proti celému lidstvu.
  • Média by měla myslet globálně a vyvarovat se „informačního nacionalismu“. Zatímco teroristické útoky v západním světě jsou pod drobnohledem médií a stávají se zprávami dne, pokud se dějí v třetím světě, utkají často naší pozornosti. Terorismus je globální problém a novináři by to měli mít vždy na paměti a uvádět kontext.
  • Novináři musí chránit důstojnost a soukromí obětí, obzvláště dětí. Je třeba postupovat citlivě a se souhlasem příbuzných obětí.
  • Je třeba se vyvarovat moralistního postoje, jenž rozostřuje realitu, stejně jako je třeba vyhýbat se slovům se silným emocionálním či ideologickým nábojem. Je nutné vědět, že pojmy jako džihád mají mnoho významů a mnohé z nich neodpovídají realitě či jsou ideologicky zabarvené. Stejně tak se musí novináři vyhýbat nenávistným projevům. V případě, že jsou pro zprávu relevantní, je opsat, ale neuvádět doslova. Média musí dekonstruovat lži, pomluvy, konspirační teorie a morální paniku.
  • V případě útoku je třeba se zcela vyhnout rozhovorům s teroristy či rukojmími. Mimo útok musí být novináři při rozhovorech s teroristickými skupinami velmi obezřetní a nenechat se vtáhnout do manipulace či se stát nástrojem propagandy.
  • Novináři nesmí zůstat lhostejní k utrpení a jsou povinni poskytnout pomoc obětem; nesmí bránit záchrannému systému.
  • Novináři nesmí ohrožovat bezpečnostní složky v jejich činnosti tím, že by odhalovali jejich taktiku či protiteroristické operace, pokud by to mohlo ohrozit jejich zdar.

Další a podrobnější informace můžete nalézt v následujících materiálech: