V článku „What will the coronavirus pandemic mean for the business of news?“ přináší ředitel Reuters Institute for the Study of Journalism analýzu možných následků pandemie nového koronaviru na mediální byznys a v důsledku i na podobu žurnalistiky v budoucnosti. Klade důraz na to, aby ukázal, že akcelerace destruktivních procesů v mediální oblasti by neměla

„Je dobře, že Česká televize vysílá pro školáky i seniory. Bylo by ale lépe, kdyby ji k tomu nemusela donutit pandemie. A ještě lépe by bylo, kdyby se takové vysílání připravovalo s myšlenkou, jak přispět ke společné budoucnosti pro všechny.“ Komentář pro Deník referendum k dispozici zde: https://denikreferendum.cz/clanek/30967-neprechvalme-ceskou-televizi-roli-kterou-by-mela-hrat-se-teprve-blizi–

„V boji s novým koronavirem je prý třeba táhnout za jeden provaz. To je pravda. Jen se z něj nesmí stát smyčka na média. V krizích jsou novináři potřebnější než kdy jindy. V krizích právě média nahrazují veřejný prostor […] Klíčovou povinností médií je dnes to, aby nahradila utichlá veřejná prostranství a stala se garantem veřejné sféry. Novináři mají přinášet jasná, strukturovaná a přehledná fakta o světě, v němž dnes

„Zdá se, že žijeme v nebezpečném světě. Teroristé či pandemie zákeřných virů ohrožují naši společnost rozumu. Situace je ale složitější – hrůza přichází zevnitř. Média se ze strážců demokracie proměnila v strážce našeho strachu.“ Komentář pro Deník referendum zde: http://denikreferendum.cz/clanek/30809-media-tyji-z-ustrasene-spolecnosti

Evropská observatoř žurnalistiky (EJO, za Česko se sítě účastní IKSŽ FSV UK), která sdružuje různá výzkumná centra zaměřená na mediální studia po celé Evropě a zaměřuje se na propojování výzkumu s praxí, zveřejnila zprávu o průzkumu mezi vybranými evropskými médii zabývajícím se jejich editoriální politikou ve vztahu ke klimatické změně. V české části byl do

„Kauza čínské epidemie nového koronaviru COVID-19 plní přední místa ve světových médiích. Jak by ale média o této kauze a o epidemiích měla obecně referovat? Zajímají je jen některé a jiné opomíjí? ‚Ve chvíli, kdy se zpravodajství nebo publicistika dostane na úroveň vybuzování strachu a ukazování spektakulárních událostí, je v člověku posilován pocit rozkládající se civilizace,‘ říká

„Přinášejí témata, na která slyší lidé nevěřící demokracii, tradičním médiím a tradičním politickým stranám. Vydávají zprávy bez kontextu, informace dostatečně neověřují a neodlišují fakta od názorů. To vše jsou podle odborníka na etiku médií z Masarykovy univerzity Jana Motala Parlamentní listy. Pro Newsroom ČT24 médium rozebíral, protože se začalo vážně mluvit o jeho možném prodeji.“

„Poslanci ve čtvrtek hlasují o výročních zprávách České televize. Jejich neschválení by mohlo vést k výrazné proměně tohoto média veřejné služby. Proč sněmovna tak dlouho hlasování oddalovala? Kritika hospodaření ČT z úst některých poslanců je pouze zástupný problém. Ve skutečnosti jde o to, zda zvítězí politický program využívající frustraci z elit u části naší společnosti.“

„Česká politika má novou hvězdu. Podle dat CVVM je nejdůvěryhodnějším politikem šéf hnutí Trikolóra Václav Klaus mladší. Z čeho plyne jeho popularita? A jsou někteří oblíbení politici produktem médií?“ Článek Jana Tvrdoně v Deníku N, 9. 10. 2019 Článek najdete zde: https://denikn.cz/209480/kdo-stvoril-okamuru-a-kdo-klause-mladsiho-jak-se-stat-nejduveryhodnejsim-politikem-v-case-celebrit/

Příspěvek v pořadu Newsroom naleznete zde: https://www.ceskatelevize.cz/porady/11030967025-newsroom-ct24/219411058170029/